U škody 80 000 korun můžete zaplatit 8 000, ale také 10 000 korun – podle toho, jak máte nastavenou spoluúčast. Pojišťovna pak neuhradí celou škodu, nýbrž jen její část po odečtení částky, kterou si podle smlouvy nesete sami.
Zní to možná jako detail schovaný v pojistných podmínkách, ve skutečnosti jde o jednu z nejpraktičtějších věcí v celé smlouvě. Spoluúčast určuje, kolik peněz při pojistné události nepůjde z pojišťovny, ale z vaší peněženky. Může být stanovená pevnou částkou, například 1 000 korun, nebo procentem z pojistného plnění.
Pevná spoluúčast se vysvětluje snadno. Máte ji sjednanou ve výši 3 000 korun a škoda dosáhne 50 000 korun? Pojišťovna vyplatí 47 000 korun a zbývající 3 000 korun zaplatíte vy. U škody nižší než spoluúčast se může stát, že pojišťovna nevyplatí nic. Když například rozbijete vybavení za 2 000 korun a vaše spoluúčast činí 3 000 korun, škoda se pod stanovený limit jednoduše nevejde.
U procentní spoluúčasti je potřeba číst smlouvu o něco pozorněji. Procento se běžně počítá z pojistného plnění, nikoli automaticky z celé pojistné částky, na kterou je nemovitost pojištěná. To je rozdíl, který může při větší škodě znamenat tisíce korun. Při škodě 80 000 korun a spoluúčasti 10 procent zaplatíte 8 000 korun vy a pojišťovna uhradí 72 000 korun.
Pojistné podmínky ale někdy kombinují procentní spoluúčast s minimální částkou. Řekněme, že je ve smlouvě uvedeno 1 procento, minimálně však 10 000 korun. Z osmdesátitisícové škody by jedno procento představovalo jen 800 korun, jenže kvůli minimální hranici zaplatíte 10 000 korun. Pojišťovna by v takovém případě vyplatila 70 000 korun. Právě slovíčko „minimálně“ bývá při rychlém pročítání smlouvy snadné přehlédnout.
Výše spoluúčasti obvykle ovlivňuje cenu pojištění. Čím větší část škody si necháte na starost, tím levnější může být pojistné. U pojištění nemovitosti České spořitelny si lze zvolit spoluúčast 1 000, 3 000 nebo 5 000 korun. Varianta se spoluúčastí 3 000 korun přináší 10% slevu na pojistném, u spoluúčasti 5 000 korun činí sleva 15 procent.
Na první pohled to může vypadat lákavě: pár tisíc korun při škodě výměnou za levnější pojištění každý rok. Jenže je dobré si představit opačný scénář. Vytopí vám prasklé potrubí část domu, vichřice poškodí střechu nebo se do nemovitosti dostane voda. V takové chvíli se neřeší sleva na pojistném, ale konkrétní částka, kterou musíte rychle doplatit. Rozdíl mezi spoluúčastí 1 000 a 5 000 korun nemusí být problém, pokud máte finanční rezervu. Pro domácnost, která počítá každou větší opravu, už to může být nepříjemný zásah.
U některých rizik platí zvláštní pravidla. U povodně a záplavy je v uvedeném pojištění nemovitosti spoluúčast 1 procento z pojistného plnění, minimálně 10 000 korun. Nejde tedy automaticky o stejnou spoluúčast, jakou máte nastavenou pro běžná rizika. Smlouva může jednotlivé události rozlišovat a právě povodeň či záplava patří mezi situace, kde se vyplatí hledat samostatnou část v podmínkách.
Dává tedy smysl zvolit co nejnižší spoluúčast? Ne vždy. Nízká spoluúčast zpravidla znamená vyšší pojistné, takže za ochranu platíte víc každý rok. Vysoká spoluúčast zase srazí cenu, ale při škodě musíte mít připravenou odpovídající rezervu. Rozumné nastavení se odvíjí od toho, jak velkou částku byste dokázali bez potíží uhradit během několika týdnů. Pět tisíc korun může být pro jednoho drobný výdaj, pro jiného částka, která rozhodí celý měsíční rozpočet.
Osobně bych při čtení smlouvy nezačínal cenou pojistného, ale právě spoluúčastí. Levnější nabídka může mít hezkou měsíční částku, jenže při první větší škodě se ukáže, co jste si vlastně koupili. Zkontrolujte pevnou částku, případné procento, minimální hranici i to, zda se pro konkrétní rizika nepoužívá jiné pravidlo. Teprve potom má smysl porovnávat, kolik pojištění stojí.
