Jeden řidič otevře oznámení od pojišťovny a zjistí, že má za stejnou ochranu zaplatit víc. Jiný si pár týdnů před výročím smlouvy porovná nabídky a najde levnější variantu, aniž by musel měnit auto nebo rozsah základního pojištění. Rozdíl mezi těmito situacemi často nevzniká kvůli nehodě, ale kvůli tomu, že se smlouva nechá běžet bez kontroly.
Průměrná cena povinného ručení vzrostla z 4 273 korun v roce 2024 na 4 473 korun v roce 2025. Meziročně jde o nárůst o 4,8 procenta. Pojišťovny do cen promítají mimo jiné vyšší náklady na opravy, náhradní díly i odškodnění. Jednotlivý řidič ale nemusí přijmout každé zdražení jako hotovou věc. Největší prostor ke snížení ceny bývá před výročím smlouvy, kdy lze porovnat více nabídek a případně pojišťovnu změnit.
Rozhodující je začít včas. Oznámení o nové ceně se může objevit až ve chvíli, kdy už není pohodlné všechno vyřídit. Praktické je zkontrolovat smlouvu několik týdnů před jejím výročím a ověřit si termín, do kdy lze pojištění vypovědět. Nestačí přitom sledovat jen výslednou částku. Nabídky se mohou lišit limitem plnění, rozsahem asistenčních služeb nebo připojištěními, která byla do smlouvy přidána třeba při jejím původním sjednání.
Cena povinného ručení se odvíjí od několika údajů. Pojišťovna zohledňuje věk řidiče, historii škod, stáří a typ vozidla, místo provozu, vlastní cenovou politiku i výši pojistného krytí. Při sjednání proto uvádějte přesné informace. Chyba v počtu kilometrů, účelu používání auta nebo v údajích o provozovateli nemusí přinést skutečnou úsporu a při škodě může zkomplikovat řešení pojistné události. Levnější nabídka postavená na nepřesných datech je spíš odložený problém než výhra.
Zvláštní pozornost si zaslouží bonus za bezeškodní průběh. Za každý rok bez zaviněné škody může pojistník získat slevu, která cenu výrazně sníží. Například při 72 až 83 měsících bez škody poskytuje ČPP bonus 30 procent. Přesná výše se mezi pojišťovnami liší, princip však zůstává stejný: opatrná jízda se promítá do ceny i několik let.
Bonus se přitom váže na pojistníka, nikoli na konkrétní automobil. Když tedy prodáte staré auto a koupíte jiné, dosavadní škodní průběh by neměl zmizet. Totéž platí při změně pojišťovny. Při sjednávání nové smlouvy si nechte uznat celý dosavadní bonus a zkontrolujte, zda se v nabídce skutečně objevil. Může jít o několik procent, ale u vyššího pojistného už se rozdíl projeví ve stovkách korun.
Mnoho lidí se při hledání úspory dívá pouze na cenu. U povinného ručení je ale rozumné nejdřív porovnat srovnatelné parametry. Od roku 2024 je zákonné minimum limitu plnění 50 milionů korun za újmu na zdraví a 50 milionů korun za majetkovou škodu. Nižší limit už sjednat nelze. Vyšší limit může stát o něco víc, zároveň však poskytne větší ochranu při vážné nehodě, zejména když dojde k rozsáhlým škodám nebo zraněním více lidí.
Příliš nízká cena může vzniknout také tím, že nabídka neobsahuje služby, které řidič považuje za samozřejmé. Asistence při poruše, odtah nebo pomoc při nehodě v zahraničí bývají často součástí připojištění, nikoli automaticky základního balíčku. Naopak připojištění, které už nepotřebujete, může smlouvu zbytečně prodražovat. U staršího auta například nemusí dávat smysl platit dlouhodobě všechny doplňkové služby jen proto, že byly kdysi sjednány spolu s pojištěním.
Pozornost si zaslouží i samotná platba. Od 1. října 2024 je pojištění platné až po připsání pojistného na účet pojišťovny. Odeslat platbu v poslední den splatnosti proto nemusí stačit, zvlášť když převod trvá déle nebo se člověk splete v čísle účtu či variabilním symbolu. Opožděná úhrada může vytvořit nepojištěné období a přinést další náklady. Nastavení trvalého příkazu je užitečné, ale po změně smlouvy je třeba zkontrolovat částku i platební údaje.
Při přechodu k jiné pojišťovně si pohlídejte, aby stará smlouva opravdu skončila a nová začala bez mezery. Nestačí jen uzavřít novou smlouvu a předpokládat, že původní pojištění zanikne samo. Stejně nepříjemná může být situace, kdy se překryjí dvě smlouvy a pojistník pak řeší zbytečnou administrativu. Potvrzení o ukončení starého pojištění a doklad o začátku nového se vyplatí uschovat.
Nejvíc času obvykle zabere obyčejná kontrola údajů. Já bych ji přirovnal k nastavení navigace před delší cestou: pár minut navíc může zabránit tomu, že člověk později zjistí, že jel celou dobu podle špatných údajů. Stačí projít cenu, výroční datum, bonus, limit plnění, připojištění a způsob úhrady. Teprve potom má smysl rozhodovat, zda zůstat, vyjednávat o lepší nabídce, nebo smlouvu změnit.
