Když mi auto několik týdnů stojí před domem a nikam s ním nejezdím, mám přirozenou tendenci považovat povinné ručení za zbytečný výdaj. Jenže právě tady vzniká nejčastější omyl. Registrované vozidlo musí být pojištěné po celou dobu registrace, i když fakticky nevyjíždí na silnici. Platí to od 1. dubna 2024 podle zákona č. 30/2024 Sb.
Rozhodující tedy není, jestli auto používám, ale jestli je stále registrované. Neprovozovaný vůz zaparkovaný v garáži nebo na soukromém pozemku není automaticky vyjmutý z povinnosti. Pokud pojistka skončí a vozidlo zůstane registrované, může se každý další den počítat jako období bez pojištění.
Co si hlídám u smlouvy
Nejbezpečnější je ověřit si nejen datum sjednání, ale hlavně skutečnou návaznost pojištění. Při změně pojišťovny si nechávám potvrdit, od kterého dne nová smlouva platí, a kontroluji, že mezi starou a novou smlouvou nevznikla mezera. U elektronicky uzavíraných smluv si ukládám potvrzení, zelenou kartu i oznámení o změnách. Zabere to pár minut a později to může být jediný snadno dostupný důkaz, že pojištění trvalo.
Opatrný jsem také při prodeji auta. Povinnost spojená s registrovaným vozidlem nezmizí jen proto, že jsme s kupujícím podepsali smlouvu. Dokud není změna řádně vyřešená v evidenci a dokud mám jistotu, že pojištění skončilo ve správný okamžik, nenechávám věc běžet samospádem. Právě u převodů se mohou objevit dny, které nikdo nepovažoval za problém, ale úřady nebo kancelář pojistitelů je vyhodnotí jako nepojištěné období.
Mnoho lidí také předpokládá, že stačí pojištění „pozastavit“, když auto přes zimu nepoužívají. Samotné oznámení pojišťovně ale nestačí. Dočasné přerušení pojištění je účinné jen tehdy, když bylo vozidlo předem vyřazeno z provozu. Bez tohoto kroku se pojištění podle zákona nepřeruší a odstavené auto zůstává problémem.
Když přijde výzva k zaplacení
Výzva od České kanceláře pojistitelů není dopis, který bych odložil do šuplíku s tím, že se třeba časem ztratí. Kancelář účtuje příspěvek za každý den bez pojištění podle kategorie vozidla a přidává také paušální náklady spojené s vymáháním. Výsledná částka proto nemusí odpovídat tomu, jak krátká se mezera mezi smlouvami na první pohled zdála.
Po doručení výzvy je lhůta k úhradě nejméně 30 dní. V té době mohu doložit, že pojištění ve skutečnosti trvalo, nebo že existoval důvod pro výjimku. Přikládám proto všechny dokumenty, které mám: potvrzení od pojišťovny, údaje o nové smlouvě, doklad o vyřazení vozidla z provozu nebo dokumenty související s převodem. Nestačí napsat, že auto stálo a nikdo s ním nejezdil. To samo o sobě povinnost neodstraňuje.
Nejhorší strategie je čekat, jestli se někdo ozve. U registrovaného vozidla musí být výzva odeslána do jednoho roku od vzniku povinnosti, ale tato lhůta není způsob, jak se sankci vyhnout. Čekání může jen prodloužit období, za které se příspěvek počítá, a zkomplikovat dohledání dokladů. Papíry k autu se po roce hledají asi tak příjemně jako účtenka z dávno zapomenutého výletu.
Krátká cesta bez pojistky může přinést další potíže.
Pokud policie zjistí, že vozidlo nemá platné povinné ručení, může mu zabránit v další jízdě. Provozovateli navíc hrozí přestupek a pokuta až 50 000 korun. Nejde tedy jen o pozdější finanční požadavek za jednotlivé dny, ale také o riziko kontroly přímo na silnici.
Když auto nepoužívám delší dobu, rozhoduji se mezi dvěma čistými řešeními: nechám ho řádně pojištěné, nebo předem vyřídím jeho vyřazení z provozu. V prvním případě si hlídám platby a platnost smlouvy. Ve druhém si schovám potvrzení o vyřazení a ověřím si, kdy přesně může být pojištění přerušeno. Spoléhat na to, že stojící auto nikoho nezajímá, je zbytečné riziko, protože povinnost se odvíjí od registrace, ne od počtu ujetých kilometrů.
